NPR:
Přír. rezervace (PR):
Blatenský svah (Malměřice)
Číčov (Hořenec)
Dětaňský chlum (Nepomyšl)
Číčov (Hořenec)
Dětaňský chlum (Nepomyšl)
Přír. památky (PP):
Březno u Postoloprt (lom a strmý pravý břeh Ohře)
Háj Petra Bezruče (Petrohrad)
Koštice (zamokřená louka)
Kozinecká stráň (Tuchořice)
Miocenní sladkovodní vápence (Tuchořice)
Staňkovice („Bílá skála“)
Stroupeč
Štola u Stradonic
Tobiášův vrch (Kozly)
Travertinová kupa (Tuchořice)
V hlubokém (Stradonice)
Žatec („Na Staré hoře“)
Háj Petra Bezruče (Petrohrad)
Koštice (zamokřená louka)
Kozinecká stráň (Tuchořice)
Miocenní sladkovodní vápence (Tuchořice)
Staňkovice („Bílá skála“)
Stroupeč
Štola u Stradonic
Tobiášův vrch (Kozly)
Travertinová kupa (Tuchořice)
V hlubokém (Stradonice)
Žatec („Na Staré hoře“)
Naučné stezky:
Ostatní:
České středohoří (CHKO)
Území zaujímá kolem 1600 km2 v centrální části třetihorní vulkanické oblasti, táhnoucí se podkrušnohorským zlomem v délce 75 km a šířce 25 km. Je tu zachována řada významných společenstev, zejména teplomilných a suchomilných rostlin, např. skalních stepí, kamenných sutí, teplomilných hájů, bílých opukových strání, ale i orchidejových luk. Typická jsou tu i živočišná společenstva. Pro značnou část Poohří je i neodmyslitelnou pohledovou dominantou.
Velký vrch u Vršovic (NPR) (303 m, 23,28 ha, vyhl. v r. 1989)
Významná lokalita teplomilné květeny a mykoflóry (hřiby satan, pasatan, medotrpka, koloděj, pstřeň dubový, muchomůrka šiškovitá, Beckerova a Vittadiniho, smrž tlustonohý aj.). Vrch je tvořen porcelanity na křídových souvrstvích.
Malý a Velký štít (NPR) (8,6 ha, vyhl. v r. 1989)
Dvě samostatné lokality. Slouží k ochraně ekosystému opukových skalních hran či výchozů – a suťového lesa s výskytem řady vzácných rostlin a živočichů ze skupiny glaciálních reliktů, zejména medvědice léčivé.
Koštice (PP) (1,94 ha, vyhl. v r. 1989)
Vlhká louka se slanomilnou vegetací. Poblíž v nárazovém břehu Ohře naleziště křídových turonských zkamenělin.
Štola u Stradonic (PP) (10,05 ha, vyhl. v r. 1999)
Zimoviště ohrožených druhů netopýrů.
V hlubokém (PP) (3,8 ha, vyhl. v r. 1970, ochrana již od r. 1947)
Svahy Debeřského údolí s výskytem vzácných teplomilných rostlin, např. třemdavy bílé, lilie zlatohlávku, bělozářky větvité, střebičníku pantoflíčku aj.
Kozinecká stráň (PP) (7,53 ha, vyhl. r. 1957)
Chrání faunu a flóru lesní stráně.
Miocenní sladkovodní vápence (PP) (1,23 ha, vyhl. v r. 1983)
300 m dlouhá, 40 až 60 m široká a místy až 25 m vysoká stěna opuštěného vápencového lomu na sv. okraji Tuchořic je nalezištěm zkamenělin organismů z období mladších třetihor. Geologický profil je jediným rozsáhlejším profilem souvrství sladkovodních vápenců miocenního stáří v rámci ČR. Miocenní vápence obsahují velké množství zkamenělin. Nejvýznamnější jsou nálezy savců a téměř 90 druhů převážně teplomilných suchozemských plžů, dnes již vymřelých.
Travertinová kupa (PP) (0,14 ha, vyhl. v r. 1989)
Významné paleontologické naleziště na jv. okraji Tuchořic s výskytem kosterních zbytků třetihorních obratlovců, měkkýšů a subtropických vyšších rostlin. V horninách travertinové kupy a v jejím bezprostředním okolí jsou zachovány drobné kosti zvířat. Podobný nález byl učiněn v Evropě zatím jenom v Halle v Německu.
Údolím Hasiny u Lipence (Naučná stezka)
Je věnována geologické stavbě a paleontologickým zajímavostem a instalována na památku lounského geologa a pedagoga Františka Štvána, který patřil k prvním odborným průvodcům tímto údolím. Délka 1,5 km, 10 zastávek.
Kamenné řady u Kounova (Naučná stezka)
Je zaměřena kromě 14 Kounovských řad kamenů na geologii, botaniku, zoologii, zemědělství a lesnictví Džbánska. Má 11 zastávek, dlouhá je 2 km a částečně vede též po žluté značené turistické trase.
Krásná (Čechova) vyhlídka (338 m)
Výhled na České středohoří, oblíbené místo básníka Sv. Čecha (1846-1908), které často navštěvoval při pobytu v Peruci, odkud pocházel jeho otec.
Na zalesněném ostrohu (484 m) mezi Pnětluky a Domoušicemi. Byl zbudován patrně ve 2. pol. 15. stol. v prostoru prehistorického hradiště, nejstarší písemná zmínka je ale až z r. 1523. V pol. 16. stol. byl opuštěn a r. 1593 už byl pustý. Po 19. stol. se stal místem táborů venkovského lidu. Zachována je obvodová hradba, zdivo brány a paláce a pozůstatky dalších objektů, zejména dělových bašt.
Červený vrch (270 m)
Vyvýšenina tvořená z jílů dočervena vypálených (porcenalitů). Na vrcholu Ejemova chata s vyhlídkovou věží zatím uzavřeny. V sousedství stožár mobil. telefonů.
