 |
|||||||||||||||||||||||||||||
 |
|||||||||||||||||||||||||||||
  |
zemědělská obec, historicky doložená od r. 1170, r. 1898 povýšena na městečko. R. 1858 byl v její
dolní části postaven jeden z prvních velkých cukrovarů u nás (zanikl r. 1911). Původní gotický hrad byl v 16. století
přestavěn na renesanční zámek, barokně přestavěný v letech 1760-70, s plastikami zejména od I. F. Platzera. V jižním
křídle zámku se nachází Pamětní síň Emila Filly (1882-1953) a v bývalé sýpce z konce 18. století Muzeum české vesnice
(zemědělské stroje, nástroje a nářadí). Proti zámku je barokní kostel sv. Petra a Pavla, postavený v letech 1724-25
P. P. Columbanim na místě gotické svatyně ze 14. století. V průčelí sochy sv. Václava a sv. Jan Nepomuckého od
K. Platzera z r. 1857. Radnice se sgrafity z r. 1883 a několik starobylých domů pod náměstím, kde je i novogotická
Boženina studánka (pověst o knížeti Oldřichovi, vládl 1012-34 a jeho ženě). Odtud sestup k pamětnému stromu, ohněm
poničenému Oldřichovu dubu (dub zimní, obvod kmene 750 cm, výška 30 m, stáří odhadováno na 1000 let). Zemědělská obec doložená od r. 1186, před r. 1321 povýšena na městečko. Od r. 1280
klášter klarisek, vypálený r. 1420 a zrušený r. 1626. Hradby a brány městečka odstraněny r. 1799.
Poštovní stanice na císařské silnici od 17. do pol. 19. století. Zámek (bývalý klášter) zčásti ze
16. století, u něho zřícenina nedokončeného gotického kostela z poč. 15. století. Na náměstí kostel
sv. Jiří z doby po r. 1722, upravený v 19. stol. Barokní fara z r. 1755, kaple. Na hřbitově hrob
cestovatele a botanika Benedikta Roezla (1824-85). Jv. od obce kaple sv. Blažeje se zastřešenou poutní
studánkou, obojí z r. 1800. Podle pověsti je v podzemí kaple zlatá kvočna s 12 zlatými kuřaty.
Část obce Postoloprty. První zmínka o vsi je z r. 1238. V Březně stával 1,4 m vysoký
kámen (menhir) zvaný Zakletá dívka z třetihorního křemence (sluňáku). Převezen do muzea v Žatci.
Narodil se zde rožmberský kronikář a archivář Václav Břežan (1550-1618). Vých. obce paleontologické
naleziště evropského významu (300 druhů zkamenělin z druhohor – svrchní křídy – coniacu). Asi 1 km
vých. od obce je vybudován archeologický skanzen.
Zemědělská obec. Významné slovanské pohřebiště z 10. stol. Silnice mezi Louny
a Dobroměřicemi vede po tzv. záplavovém mostě z r. 1863, 282 m dlouhém, z kamenných oblouků
(tech. památka). Raně gotický kostel sv. Matouše z 13. stol. s gotickými malbami z 15. stol.,
upravený pozdně goticky a renesančně, restaurován r. 1907. Nad východním průčelím presbytáře
renesanční obloučkový štít. Na náměstí socha sv. Václava z 19. stol. na soklu z r.1736. V katastru
obce i v sousedních Nečichách se v některých studních a pramenech vyskytuje hořká minerální voda.
Jižně od velodromu vyvěrá studená kyselka používaná v okolí jako stolní voda. Jihozápadně v meandru
Ohře památný topol bílý linda (obvod 715 cm, výška 30 m a stáří 175 let) největší v ČR.
Průmyslová obec na levém břehu Ohře. První zmínka pochází z r. 1226, kdy patřily
doksanskému klášteru. V r. 1802-1925 zdejší velkostatek v majetku Schwarzenberků. Tehdy nastal
průmyslový rozvoj (postaven cukrovar, cementárna a pod.). Na náměstí je původní románský kostel
sv. Šimona a Judy, rozšířen a upraven r. 1800 pozdně barokně, opodál barokní fara a kaple z 18.
stol. Původní hospodářský dvůr rozšířený a přestavěný v r. 1698. Roku 1767 byl při něm postaven
zámek, po požáru v r. 1821 obnovený s barokní branou z 18. stol. Lenešický rybník (90 ha vodní plochy)
je ornitologická lokalita a připravovaná přírodní rezervace. U Ohře památný topol bílý, zvaný
„Linda na brodech“, s obvodem kmene 720 cm, největší linda v ČR. 2 km severozápadně od obce je
studna s hořkou minerální vodou, v jejíž blízkosti stávala plnírna s názvem vody Regulátor.
Čedičový trojvrcholový hřbet vypreparovaný z křídových slínovců. Původní podpovrchové
čedičové těleso vzniklo na jedné z hlubokých trhlin, sahajících hluboko do zemské kůry. Bylo obnaženo
odnosem měkčích turonských usazenin v okolí. Na svazích jz. vrcholu je národní přírodní rezervace
(10,94 ha, vyhl. 1951, od r. 1936 tu již byla městská rezervace Loun). Převládají travinné porosty
s kyvalem sličným, ovsířem stepním a řadou významných, na jaře pestře kvetoucích druhů. Bohatá
společenstva hmyzu. Středisko závěsného létání (rogala, klouzavé padáky), jen mimo území NPR.
Plachtařský sport, v sousedství polní letiště Hrádek.
Chmelařská ves nad údolím Pochvalovského potoka v lounském Podlesí. Doložena jako
vladycké sídlo k r. 1318. Už tehdy zde byla tvrz, rozšířená po r. 1560 na renesanční zámek, který
ale od r. 1687 chátral a v r. 1810 byl spolu s pivovarem stržen. Vznikly dnešní hospodářské budovy,
z někdejší tvrze však zůstala třípatrová věž se zbytky sgrafit, kamennými sedátky apod. Na návsi
kaple z r. 1893 a pozoruhodný kříž.
Chmelařská obec. Historický známá od r. 1325. Barokní zámek z r. 1714, s kaplí
sv. Anny z r. 1764, s přilehlým starým hospodářským dvorem. Dnes slouží lesní zprávě. V části
Filipov byl postaven v r. 1754 pozdně barokní kostel sv. Martina s rokokovým interiérem. Kolem
něho hřbitov s kamennou zvonicí a dvěma kaplemi, ve vsi další kaple a zvonička. Železniční trať
z přelomu 19. a 20. století prochází obcí dvěma serpentinami s velkým stoupáním a poutavými výhledy.
Zemědělská obec nad potokem Hasina, doložená od r. 1267. Okolní
krajině dominuje pozdně gotický Nový hrad, postavený Albrechtem z Kolovrat a Bezdružic
v letech 1465-1474. Odtud potom vzešel rod Novohradských z Kolovrat. Po r. 1573 ovšem
zdejší panství měnilo majitele a bylo zpustošeno ve třicetileté válce. V letech 1767-1924
drželi Nový hrad se dvory Schwarzenberkové. Hradní areál je stavebně velmi členitý, má
tři nádvoří a vykazuje slohový vývoj od 13. stol. až po nápadnou barokní věž s cibulovou
bání. Při komplexu je barokní sýpka, kaple a socha, další kaple a skulptury nalezneme ve vsi.
Zemědělská obec v údolí Klášterského potoka, historicky známá od r. 1352,
městečkem od r. 1360. Zdejší tvrz zanikla ve třicetileté válce. Klášter Augustiánů, založený
v r. 1373 Albrechtem z Kolovrat, byl poničen v husitských dobách a rozkvětu se dočkal až v
18. stol. Starší konventní budova byla v letech 1759-65 přestavěna podle plánů K. I. Dientzenhofera
mistrem A. Luragem. Je to ušlechtilý čtyřkřídlý dvoupatrový objekt s nádvořím. Klášterní poutní
chrám Nanebevzetí P. Marie z let 1746-50 byl postaven rovněž podle plánů K. I. Dientzenhofera, s
freskami A. Schmichaea, s obrazy zejména od J. Kramolína s barokním zařízením (cenné řezby). Hlavní
pouť je v neděli před a po 15. 8. Po r. 1950 sloužil klášter postupně jako věznice, kasárna a
psychiatrická léčebna. Několik památných stromů – lípa velkolistá, lípa srdčitá a tis červený v
obci, buk lesní jižně od kláštera.
Zemědělská obec na Lounsku, kdysi stávala na břehu bahnitého jezera, vysušeného
v letech 1807-1808. Pozdně gotický kostel sv. Martina pevnostního typu z r. 1501, vybavení je barokní.
Barokizující a secesní patrové zděné domy tvoří velmi hodnotný celek lidové architektury. V Břvanech
pramení minerální uhličitá voda, dnes s obchodním názvem Praga. Přeliv nového vrtu je vyveden před
plnírnu k volnému odběru. Jihozápadně od obce je Břvanský vrch (312 m), z kterého býval kruhový rozhled,
nyní z větší části zarostlý. Na svahu roztroušené čedičové skalky, zvané Kamenné stádo a kamenolom.
Město na soutoku Ohře a Chomutovky ve chmelařské a řepařské oblasti.
Předchůdcem Postoloprt bylo slovanské blatné hradiště Draguš, ležící v zákrutu Ohře 1 km
jižně od města. V 9. stol. lucký později přemyslovský hrad. Počátek Postoloprt je spojen s
klášterem benediktinů (zvaný později Porta apostolorum, odtud název města), založeným před
rokem 1119. Ves při klášteře, který po husitských válkách nahradila tvrz, se r. 1517 stala
městečkem, které se v 18. stol. stalo střediskem rozsáhlého panství. Město si zachovalo památkový
charakter. Původní renesanční čtyřkřídlý zámek z doby kolem r. 1611, postavený nákladem Štěpána
Jiřího ze Šternberka, za Ferdinanda Schwarzenberga v letech 1706-1718 zbarokizovaný (Pavel Ignác Bayer),
získal nynější podobu za Josefa Adama a Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu v letech 1769-1790, kdy
bylo zbořeno severní křídlo a na jeho místě vznikla brána (1787) s plotem, novostavbou bylo nahrazeno
i jižní křídlo a obě zbývající křídla získala pavilónové nástavby (1783-86). Areál doplňující barokní
hospodářské budovy z 18. stol. V zámku dnes depozitář státní knihovny. Barokní stará radnice čp.
103 z r. 1726 s empírovým štítem. Novorománská Nová radnice čp. 318 z r. 1903 (A. Daut). Barokní
kostel Nanebevzetí P. Marie je z let 1746-53 (Andrea Altomonte). Raně barokní děkanství čp. 124 ze
17. stol. V zámecké zahradě byly archeologicky odkryty základy románských objektů kláštera.
Mariánský sloup z r. 1701 (Jan Jean Karel Vetter). Chudobinec, založený r. 1692, s branou datovanou
1770. Synagoga (Mánesova ulice) z let 1720-22 (P. I. Bayer), přestavěná ve 2. pol. 19. stol.
Silniční inundační viadukt z let 1845-53. V okolí těžba štěrkopísku. Schwarzenberský pivovar z
let 1692-95 (G. A. Maggi), devastovaná technická památka.
Obec na Ohři s první zmínkou v r. 1268, kdy zastavil král Přemysl Otakar II. pražskému
biskupovi; od středověku městečko. Uprostřed původní románský kostel sv. Jakuba, goticky přestavěný
v letech 1300-75. Z té doby jsou malby na stěnách. Kostel byl restaurován v letech 1800-81 Josefem
Mockerem. Na hlavním oltáři je 12 malovaných desek ze života Ježíše Krista. Ve Slavětíně se narodil
básník Konstantin Biebl (1898-1951). V rodném domku pamětní síň, u něho památný dřezovec trojtrnný
(obvod kmene 150 cm). Za obcí osmiboká raně barokní kaple Navštívení P. Marie z r. 1677. Zde původně
stály dva menhiry, dnes pouze jeden 1,9 m vysoký (Baba). Poblíž nálezy volutové, vypíchané, šňůrové
a mohylové keramiky a keltské ozdoby. Na statku byl při rekonstrukci nalezen velký křížový kámen.
Obec na Ohři s první zmínkou v r. 1268, kdy zastavil král Přemysl Otakar II. pražskému biskupovi; od
středověku městečko. Uprostřed původní románský kostel sv. Jakuba, goticky přestavěný v letech 1300-75.
Z té doby jsou malby na stěnách. Kostel byl restaurován v letech 1800-81 Josefem Mockerem. Na hlavním
oltáři je 12 malovaných desek ze života Ježíše Krista. Ve Slavětíně se narodil básník Konstantin Biebl
(1898-1951). V rodném domku pamětní síň, u něho památný dřezovec trojtrnný (obvod kmene 150 cm). Za obcí
osmiboká raně barokní kaple Navštívení P. Marie z r. 1677. Zde původně stály dva menhiry, dnes pouze jeden
1,9 m vysoký (Baba). Poblíž nálezy volutové, vypíchané, šňůrové a mohylové keramiky a keltské ozdoby.
Na statku byl při rekonstrukci nalezen velký křížový kámen.
Ves uváděna poprvé r. 1325, městečkem od r. 1879. Malebné náměstí. Barokní zámek ze třetí čtvrtiny 17. stol., rozšířený a přestavěný v letech 1717-1731. V terasovité zahradě barokní plastiky. Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího, barokně přestavěn k r. 1719, se sochařskou výzdobou od M. B. Brauna a obrazy od V. V. Reinera. Skvostný morový sloup Nejsv. Trojice z r. 1725 a další sloup téhož zasvěcení z r. 1680. Na faře památný akát bílý. Za panství Pachtů ve 2. pol. 18. stol. vynikaly Cítoliby jako hudební středisko. Působili zde znamenití muzikanti, zejména kantoři Kopřivové, z nichž největšího mistrovství dosáhl Karel Blažej Kopřiva (1756-85). Rodiště architekta Josefa Mockera (1835-1899) a působiště malíře Václava Sochora (1855-1935).
Obec na Ohři, která zde vytváří velké meandry s lužními lesy. První zmínka je z r. 1196, kdy patřila strahovskému klášteru. Zámek původně z r. 1543, barokně přestavěný kolem r. 1693 Antoniem della Porta, v refektáři a kapli fresky od S. Noseckého. Renesanční vodní mlýn na Ohři je z r. 1567, r. 1915 opraven. Rodiště Bedřicha Schnircha (1791-1868), stavitele řetězových mostů a malíře Václava Březiny (1862-1906). V mládí tu žili cestovatelé Benedikt Roezl (1824-85) a Emil Holub (1847-1902).
Obec na Debeřském potoce v dolním poohří. První zmínka z r. 1374, kdy patřila strahovskému klášteru. Jv. od obce jsou zbytky keltského oppida „Na valech“ (291 m), které bylo obydleno i Slovany.
Zemědělská ves, doložená od r. 1250. V letech 1250-90 vystavěn hrad Žerotín, jehož osudy byly společné se sousedním Panenským Týncem. Ve třicetileté válce zpustošen, dnes zachovány pouze zarostlé příkopy a zbytky zdiva.
Zemědělská ves, připomínaná od r. 1337. barokní statek čp. 4 v r. 1886 novorenesančně upraven A. Wiehlem, nese sgrafita od M. Alše a odlitky J. V. Myslbeka z let 1872-1876. Stranou obce novorenesanční vila z r. 1898 rovněž od A. Wiehla, s dekorem od J. V. Myslbeka a J. Maudra. Na vyvýšenině původní románský kostel sv. Bartoloměje z 2. čtvrtiny 13. stol., přestavěný v letech 1382, 1744 a 1789, s cibulovitou bání na věži. Má hodnotné zařízení (obrazy světců v rokokových rámech, barokní skulptury, křtitelnice z konce 16. stol. od Brikcího z Cimberka aj.). Na hřbitově cenné náhrobky. Barokní fara z 18. stol., kaple z pol. 18. stol., pozoruhodný kříž s postavou P. Marie, z 19. stol. Svahy pod kostelem, zvané Tábor, byly v husitských dobách shromaždištěm zbrojného lidu Lounska.
Chmelařská ves v údolí Pochvalovského potoka v lounském Podlesí. Doložena r. 1238. poč. 14. stol. zbudován na ostrovu hrad s málo známými osudy. R. 1583 uváděn jako pustý, zarostlé zbytky zdí však nad obcí dosud patrné. Hodnotný gotický kostel sv. Jiljí získal dnešní barokní podobu r. 1751. Řezané rokokové oltáře jsou od J. Turnovského z r. 1781, kazatelna od D. Phila a hlavní obraz od J. Kramolína. Pozoruhodné jsou varhany s luisezním dekorem. Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi je z r. 1725.
(175 m), obec na Ohři, první zmínka k r. 1268. Na místě vodní tvrze, uváděné již v r. 1419, byl po r. 1619 postaven zámek, pak v letech 1735-36 přestavěn. Velmi cenný zámek i dvůr. Na hlavním portálu je patrný letopočet 1629. Na levém břehu Ohře je malá vodní elektrárna z r. 1909.
Zemědělská obec v jv. sousedství Loun, v pramenech uváděná od r. 1316. Kostel sv. Klimenta, připomínaný od r. 1354, byl zbořen r. 1770 a nynější postaven do r. 1774 v pozdně barokním slohu. Věž je z r. 1825. Zařízení je barokní a rokokové. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je z r. 1790. Železniční strážní domek na někdejším přejezdu Krejcárku byl dějištěm románu Josefa Kopty „Hlídač č. 47“. Památkově chráněny jsou objekty býv. cukrovaru z r. 1858.
(185 m), zemědělská obec na Ohři v sousedství Loun. Na návrší nad meandrem Ohře pův. románský kostel sv. Vavřince pevnostního typu (věž z 2. pol. 12 stol.). Presbytář přestavěn goticky, loď barokně r. 1779. Pozdně barokní zařízení. (181 m), část obce Počedělice, první zmínka k r. 1143. Kostel sv. Mikuláše z r. 1356 přestavěn zač. 18. stol. dle plánu Octavia Broggia, má dřevěný strop s malovanými výjevy z legendy o sv. Mikuláši z poč. 18. stol. 200 m sev. od kostela stojí 0,8 m vysoký kámen (menhir) z třetihorního křemence (sluňáku).
Zemědělská a chmelařská obec na Ohři, první zmínka z r. 1219. Hřbitovní pozdně románský kostel sv. Havla rozšířen v gotickém slohu a nakonec v r. 1760 upraven barokně. Kamenný kříž na podstavci s reliéfem z r. 1830 a značkou vysoké vody z r. 1862. Lidová architektura.
Uprostřed obce na malém návrší stojí původně románský jednolodní kostel Stětí sv. Jana Křtitele s mohutnou hranolovou věží v západním průčelí, postavený asi v letech 1220-1230, později goticky a barokně upravený. Z románské stavby zůstala věž s pozoruhodnými okny, jižní portál za barokní předsíňkou a část lodi. Východně od kostela je jednopatrová farní budova s mansardovou střechou postavená r. 1742. Na vrchu jižně od obce stávala původně tvrz přestavěná r. 1607 na zámek, který je dnes zříceninou. Pod zámkem se z původní barokní architektury zachovala pouze sýpka. Východně od obce v polích směrem na Hnojnice bylo slovanské hradiště.
V působivé poloze na návrší nad obcí stojí jediná románská rotunda v okrese, zasvěcená sv. Petru a Pavlovi. Do jejího zdiva je osazená plastika tzv. Turka. Želkovická rotunda patří k posledním svého druhu v Čechách – byla postavena po r. 1230. V letech 1852-1853 byla k rotundě přistavena novorománská loď. U průjezdní silnice stojí na hranolovém soklu zdobeném reliéfem plastika sv. Josefa z r. 1762.
Před obcí směrem od Loun stojí barokní výklenková kaple. Pseudorománská kaple sv. Floriána u návsi pochází ze 2. pol. 19. stol. Zajímavost: r. 1790 byl ve sklepení v poloze „Na zámku“ nalezen hrnek s 57 starými mincemi.
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
